ANALÝZA ODŮVODNĚNÍ ZASTAVENÍ KAUZY ČAPÍ HNÍZDO

17.09.2019


V pátek 13. září byla po čtyřech letech trestního stíhání zastavena kauza Čapí hnízdo. Dosavadní odůvodnění tohoto rozhodnutí (známé však pouze z tiskové zprávy, která nejde do hloubky) je přinejmenším zvláštní a místo toho, aby věc vysvětlilo, vzbudilo celou řadu pochybností a otázek.

Nedostatečné odůvodnění překvapivého obratu v kauze, která se týká předsedy vlády vážně narušilo důvěru mnoha občanů ve spravedlnost. Zveřejnění kompletního odůvodnění, proč se tak stalo, je ve veřejném zájmu. Veřejnost má také právo na vysvětlení pochybností, které se objevují v mediálním prostoru. Nejde zde jen o konkrétní kauzu – Čapí hnízdo. Tímto rozhodnutím se otevřela Pandořina skříňka, která může mít miliardové důsledky.

Podívejme se blíže na souhrn faktů týkajících se kauzy, na samotné odůvodnění zastavení stíhání, na to, jaké problémy z tohoto odůvodnění plynou, a konečně na to, co na odůvodnění říkají odborníci.

 

CO ŘÍKAJÍ FAKTA

JAK JE TOTO ROZHODNUTÍ ODŮVODNĚNO?

Takto: Farma Čapí hnízdo prý ve skutečnosti splňovala kritéria pro malý a střední podnik, protože:

  1. Evropské předpisy jsou velmi složité.
  2. Obvinění sice čestně prohlásili, že Čapí hnízdo je malý a střední podnik, ale nemuseli dost dobře vědět, co to znamená. Vyjasnilo se to totiž až později nálezy evropských soudů.
  3. Čapí hnízdo sice bylo personálně propojené s Agrofertem, ale to nevadí. Zůstalo nezávislé, protože si s Agrofertem „nekonkurovalo ani nesjednocovalo činnost na společném trhu.“
  4. OLAF měl ve svém výkladu v zásadě pravdu, ale lze to hodnotit i jinak než jako trestný čin.

 

Takové odůvodnění stručně řečeno smrdí. Vede totiž k mnoha absurdním závěrům a otázkám. 

JAK TO VIDÍ ODBORNÍCI

Jak to vyjádřil ředitel Transparency International David Ondráčka: „Je z toho cítit silná pachuť účelové otočky a zákulisní hry.“ (…) „Je nepochopitelné, že státní zástupci věc stíhají čtyři roky a nakonec otočí s konstatováním, že Farma Čapí hnízdo byl malý podnik nezávislý na Agrofertu.“ Podle Ondráčky tento argument nedává logiku. „To, že si podniky ve skupině nekonkurují, je zcela normální. Jde o to, zda svou činnost koordinují, a to evidentně dělaly. Financováním, dotacemi i fiktivní reklamou.“

Dosud uveřejněné důvody zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo přijdou neuvěřitelné i bývalé místopředsedkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové: „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát.“

Za zmínku stojí také to, že zastavení stíhání v takhle pozdní fázi je naprosto výjimečné. Vloni u nás bylo stíháno 38 186 osob. 814 případů bylo zastaveno. Víte však, kolik případů bylo zastaveno rozhodnutím, že se trestný čin nestal? Devět. Devět z 38 tisíc.

Novinář Jan Moláček: Farma Čapí hnízdo sama o sobě samozřejmě bez problémů splňovala definici malého a středního podniku. Nebýt podezření z vazeb na velký koncern, nikdo by ji nevyšetřoval. Problém bylo právě a jedině propojení s Agrofertem. S tím celá kauza stála a padala. Pokud se ho státní zástupci rozhodli ignorovat, je logické, že z ní nezbylo nic. Ani nemohlo. (Jejich argumenty) vyvolávají, mírně řečeno, pochybnost: Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Při nejlepší vůli – to žádné vysvětlení není. Proč by si probůh propojené firmy měly konkurovat? A proč by měl mateřský koncern s nepřiznanou dceřinou firmou „sjednocovat činnost na společném trhu,“ když jediným smyslem jejich skryté spolupráce byla stavba luxusního hotelu? K tomu směřovaly jejich společné aktivity – Farma Čapí hnízdo například dosáhla na bankovní úvěry jen proto, že se za ni zaručil obří Agrofert.

Senátor a bývalý auditor Lukáš Wagenknecht upozornil, že evropská úprava termínu „malá a střední firma“ existuje již od roku 2003, tedy pět let předtím, než došlo k žádosti o dotaci. Kromě toho Lukáš Wagenknecht formuloval 6 dalších argumentů, na něž nám dosud chybí přesvědčivé odpovědi.

Bývalý státní zástupce specializovaný na hospodářskou trestnou činnost Jan Vučka:

Otázka: Jak se vy osobně díváte na to, když někdo tvrdí, že rozhodnutí státního zastupitelství je nutné respektovat, protože jinak, řečeno slovy opět některých politiků, budeme banánová republika.

Státní zastupitelství i soudy jsou úřady jako každý jiný, proto někdy vydají dobré rozhodnutí, někdy špatné rozhodnutí. Bude-li nějaké rozhodnutí pravomocné, musíme ho respektovat, pokud jde o právní následky. Ale můžeme ho kritizovat a (ne) respektovat morálně, zejména pokud by šlo o podivné rozhodnutí v politicky citlivé kauze.

Otázka: Takže, co teď radíte? Vyčkat na podrobné vysvětlení státních zástupců?

Teď musíme vyčkat, než bude plné znění usnesení veřejně dostupné. Doufám v zájmu státních zástupců i veřejnosti, že bude velmi odborně kvalitní a velmi přesvědčivě napsané. Pokud ano, bude to skvělé. Pokud ne - pak budeme banánová republika.