Proti všem Orbánům i Orbánkům

22.09.2018

Text byl publikován 22. 9. na Facebooku a rozvířil rozsáhlou diskuzi. Příznivci orbanizace Maďarska reagovali vesměs nevěcně urážením či tvrzením, že nerozumíme demokracii a že vítěz demokratických voleb si může stav země zařídit po svém. Jejich hlavním argumentem bylo, že Orbán Maďarsko brání před migranty. O to však podle nás vůbec ve sporu nejde. Migrace je jen zástupný problém a Orbánovi slouží jako rétorický trik, jímž ospravedlňuje faktickou likvidaci základních demokratických principů v Maďarsku, a kterým si přesto udržuje velkou voličskou přízeň.

Že je Babiš trestně stíhaný estébák? To je zanedbatelná maličkost oproti tomu, že se zhlíží v Orbánovi. Proč?

Představte si, že by nějaký bezskrupulózní populista nasliboval lidem hory doly, levnější elektřinu, levnější plyn, větší platy, větší důchody a nádavkem k tomu, že bude líp a že on ráj na zemi prostě zařídí, jen když ho lidi zvolí. A lidi ho zvolí. Má ústavní většinu v parlamentu. Co udělá člověk posedlý mocí? Dosadí si vlastní lidi do státní správy, ovládne justici pomocí umělého navýšení počtu členů Ústavního soudu, zlikviduje veřejnoprávní média, takže je skoro vyloučeno, aby se v nich ozval opoziční názor (stejně jako v drtivé většině celostátních rádií a deníků), obklopí se spřízněnými podnikateli, kterým začne přihrávat jedny obrovské prachy za druhými, sníží počet poslanců a změní volební zákony a volební okrsky tak, aby mu zůstala ústavní většina, i když mu klesne volební podpora. Děsivá představa? V Maďarsku skutečnost.

Navíc Orbán využil migrační krize z roku 2015 k vytvoření obrovského obrazu démonizovaného vnějšího nepřítele – hnusných migrantů řízených Sorošem, který má za cíl Maďarsko zničit, což ale náš populista nikdy nedopustí a národ před zkázou ochrání. Je tu však také vnitřní nepřítel: neziskové organizace označí populista za prohnilé pijavice a zrádce národa, který se snaží Maďarsko rozvrátit zevnitř a nastěhovat do něj celou Afriku.

Podtrženo sečteno: NÁŠ POPULISTA SI NAKONEC prostřednictvím 1) populistických slibů, 2) vytváření obrazu vnějších a vnitřních nepřátel, 3) obrovského strašení obyvatel 4) nabídky spásy (jedině já vás ochráním!) a 5) mocenského ovládnutí všech důležitých demokratických struktur (policie, justice, média, státní správa) ZAJISTÍ NAPROSTÝ MOCENSKÝ MONOPOL. Nikdo mu nemůže čelit. Země je jeho. Unesl stát. Justice je jeho, média jsou jeho, občanská společnost rozvrácena, lidi přestrašení z migrantů a u moci klientelistická klika bohatých kámošů. Institucionalizovaná korupce. Z demokracie zbyly už jen tzv. svobodné volby, jen o trochu více svobodné než v Rusku (co je to za svobodu voleb, když opoziční strany dostanou před volbami v televizi 5 minut a když všichni ostatní adorují vůdce, který nás brání před migranty?). Tohle je Maďarsko 2010-2018.

A právě kvůli tomuhle únosu státu („kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie“) se před týdnem Europarlament rozhodl zahájit s Maďarskem disciplinární řízení. A to naprosto oprávněně. Můžete hádat, co na to Orbán. Máte pravdu, zase šermoval migranty. Rozčiloval se, že zlá Unie upírá Maďarům svobodu a demokracii a že je nutí stát se zemí plnou migrantů. Naprostá zástěrka. Unie začala řízení nikoli s maďarskými občany, ale s Orbánem, který právě demokracii a svobodu v Maďarsku zlikvidoval. Kdyby Maďarsko chtělo dnes vstupovat do EU, nebylo by to ani možné, protože nesplňuje parametry liberální demokracie. Smutné je, že Maďarska se tohle řízení nakonec stejně nedotkne, protože zbavit hlasovacích práv či evropských peněz ho může jen jednomyslné rozhodnutí všech členských zemí EU. No a protože Polsko je na tom nyní velmi podobně jako Maďarsko, tak se podrží navzájem. A kdoví, jestli by Orbána nepodrželo i Česko, protože teď se dostáváme k jádru věci. Jak se postavili k tomuto napomenutí Maďarska čeští politici?

Tristně. Z 21 českých europoslanců se jich celá polovina postavila za Orbána. K nim se pak přidali takové persony jako Okamura, Foldyna a Klaus mladší, kteří se dokonce spolu sešli na jediné demonstraci (to muselo být něco), na níž zaznělo, že Maďarská vláda „jen plní svůj program“, „Maďarský postoj je i náš postoj“, „Orbán má právo spravovat si zemi, jak chce“ nebo že jde o novodobý Mnichov. Prezident Zeman označil hlasování proti Maďarsku za nedostatek solidarity.

Děsivé? Horší je, že k Orbánovi se hlásí i nejmocnější muž naší země, oligarcha, mediální magnát a premiér v jedné osobě Babiš. Europoslance za ANO, kteří hlasovali pro napomenutí Orbána, nazval „ZRÁDCI“ (někdo by mu měl připomenout, že takhle se o lidech se svobodným názorem hovořilo v dobách, kdy pan premiér docházel do konspiračních Estébé bytů). Máme se ale vůbec něčemu divit? Vždyť se jen stačí podívat na srovnání Orbána s Babišem.

  1. Orbán slibuje hory doly, Babiš slíbí každé vesnici dálniční obchvat do dvou měsíců a koncertní síň k tomu.
  2. Orbán dosadil své lidi do státní správy, Babiš také, a to dokonce bez důvěry Parlamentu.
  3. Orbán ovládl média veřejnoprávní i soukromá, Babiš si nejvlivnější mediální dům rovnou koupil a veřejnoprávním médiím jde tvrdě po krku.
  4. Orbán se obklopil klientelistickou sítí, Babiš tuto síť sám vlastní – je to jeho firma Agrofert, která inkasuje státní dotace ve velkém a prorůstá státní správou.
  5. Orbán snížil počet poslanců a změnil volební zákony, Babiš chce snížit počet poslanců a změnit volební zákony (dosud pouze nemá tu ústavní většinu).
  6. Orbán buduje obraz vnějšího nepřítele (migranti) a nabízí sám sebe jako spasitele. Záchrana Čechů před migranty tvoří den ode dne větší část Babišova programu.
  7. Orbán vytvořil obraz vnitřního nepřítele – zrádcovských neziskovek a opozičních stran. Babiš právě začíná tažení proti neziskovkám a celý se udělal jen na křičení proti korupci a tradičním politikům, kteří prý kradou.

Nuže? Vypadá to, že Babiš se vlastně snaží o to samé, co provedl Orbán v Maďarsku – zajistit si naprostý mocenský monopol. Unést stát. A také on to dělá kombinací slibování, strašení, nabízení sebe sama jako jediného možného spasitele a ovšem také tvrdými mocenskými zásahy, jakmile dostane příležitost.

Možná si říkáte, že nám se přece nemůže stát to, co Maďarům. Jsme však my Češi v něčem lepší než Maďaři? Nejsme. Zatím jsme měli jen štěstí. Měli jsme štěstí, že přes naši zemi nevedla balkánská trasa. Přes Maďarsko totiž na rozdíl od nás skutečně prošly statisíce uprchlíků. 175 tisíc jich požádalo o azyl jen za rok 2015. Maďarsko vyhlásilo krizový stav. Možná si pamatujete šokující fotky tisíců uprchlíků bivakujících na hlavním nádraží v Budapešti. Dokážete si představit, jak by to dnes vypadalo v naší zemi, kdyby nějaký populista chytil takovou příležitost za pačesy, když u nás stačilo 12 přijatých migrantů na to, aby se do parlamentu dostalo 22 poslanců za polofašistickou SPD?

Takže. To, že se Babiš, Okamura, Klaus, Foldyna, Zeman a spol. zhlíží v Orbánovi a obhajují jeho cestu „neliberální demokracie“ jako legitimní, je zpráva závažnější než cokoli jiného. Znamená to, že pokud tihle dravci získají příležitost – tedy ústavní většinu, šlápnou principům liberální demokracie rychle na krk. Alarmující je, že Babiš už jim šlape na krk teď, a to získal pouze 30% hlasů. Ani Orbán však nemá na kontě 100 miliard a nejmocnější mediální dům. Jak to dopadne? Někteří doufají, že až přijde krize, půjde Babiš ke dnu. Možná. Ti nejschopnější populisté jako třeba Hitler nebo Putin však krizí vždy dokázali využít k upevnění moci, potlačení opozice a demokratických mechanismů. Je tu vážné ohrožení? Pap potřebujete manažera a pevnou ruku – já vás zachráním! Takže ke krizi své naděje raději neupínejme.

Babiš o svých plánech promluvil otevřeně. Řídit stát jako firmu, změnit volební zákony, parlament je žvanírna. V roce 2015 řekl veřejně maďarskému velvyslanci: „Tady to není tak dobré jak v Maďarsku. Tam mají celou vládu a můžou rozhodovat. Tady se pořád diskutuje, zasedají komise, je to nesmysl.“

Už to přestává být legrace.

PS. Než začnete obhajovat Orbána a rozčilovat se, že vůbec nerozumíme demokracii:

Vůbec tady nejde o maďarský postoj k migraci. Maďaři mají plné právo nepřijímat třeba ani válečné sirotky. Kdo v této diskusi argumentuje migranty a bezpečím, tak vůbec nepochopil, o co jde. O to, že před rokem 2015 i po roku 2015 jeden člověk s jednou frakcí (není nám to povědomé?) zničili základní kontrolní mechanismy demokracie v jedné evropské zemi. A že čeští politici včetně Babiše to schvalují, protože by sami tím směrem rádi vykročili. Každý kdo říká, že vítěz voleb má právo dělat si cokoliv, nechť vzpomene na Hitlera či Putina, stejně jako na známé rčení, že demokracie končívá demokratickým způsobem (svobodnými volbami). Takže pokud se někdo chce Orbána zastávat, nechť prosím nejprve odpoví na tyto otázky:

"Může si vítěz voleb dělat naprosto cokoliv se mu zachce? Může zničit mechanismy kontrolující rovnováhu moci (nezávislost médií, policie a justice na vládě)? Může si pojistit změnou ústavních a volebních zákonů, že zůstane u vlády jeho klika? Může tohle vše udělat, i kdyby nakrásně národu sliboval bezpečí, prosperitu, velikost a práci pro každého? A pokud ano – v čem se potom liší od diktátora?"