Jakou zemi chcete mít? – V úterý 3. března dorazí do Jihlavy celostátní Štafeta pro demokracii Milionu chvilek. V každém kraji osvítí jeden vážný, politiky opomíjený problém.

28.02.2020

TÉMA PRO KRAJ VYSOČINA: JAK UZDRAVIT USYCHAJÍCÍ LESY?

V úterý 3. března se stane Jihlava druhou zastávkou Štafety pro demokracii pořádané Milionem chvilek. Jde o vlnu akcí, které se co týden uskuteční v jednom krajském městě ČR (1) (2). V každém kraji štafeta osvítí jeden vážný, politiky ignorovaný problém, který se týká celé naší země a v daném kraji má zvlášť negativní dopad na život lidí a/nebo zdraví krajiny. Více informací o štafetě najdete zde.

Tématem pro Jihlavu je hromadné usychání lesů, které mění Vysočinu, plíce naší země, v rozsáhlé holoseče s pařezy a hromady klád podél silnic. Nezůstane však jen u popisu problému, řeč bude i o tom, co musíme udělat pro to, aby naše lesy byly napříště zdravé, dlouhověké a prospívaly přírodě, krajině a lidem. V Jihlavě však zazní i komentář k aktuálním politickým rizikům, k rozkladu demokratických institucí politiky ANO, KSČM, SPD, Hradu a dalšími. Aktuálně riziko České televizi a Českému rozhlasu při doplňovacích volbách do jejich rad (3), které se uskuteční pravděpodobně už v první polovině března.

„Jaký je stav naší země – a jakou zemi chcete mít?“ zní motto celostátní Štafety pro demokracii. Milion chvilek tak poukazuje na to, že lidi i krajinu v naší zemi tíží závažné problémy, jejichž řešení nesnese odkladu. Řešení existují, ovšem vládní, ale i další politici je ignorují tím víc, čím hlouběji se utápějí ve svých vlastních mocenských problémech a sporech.

Během štafety se v každém krajském městě uskuteční protestní akce (shromáždění, happening, pochod apod.) a veřejná debata zaměřená na vybraný problém. Postupně tak zazní témata politická, sociálně-ekonomická i ekologická.

Kůrovcová kalamita, která zasáhla už všechny kraje ČR, je největší za 200 let. Padly jí za oběť už desítky milionů stromů. Podle kvalifikovaných odhadů se loni vytěžilo dvacet milionů kůrovcových kubíků smrkového dřeva. O rozloze holin názorně vypovídá mapa, která obsahuje každou vytěženou plochu: KurovcovaMapa.cz. Jen státní Lesy ČR spravující polovinu všech lesů u nás evidovaly loni 30 000 hektarů pustých holin. Není divu, podle statistik jsou naše lesy jedny z nejnemocnějších v Evropě, výrazně postiženo je 76 % jehličnanů a 42 % listnatých lesů starších šedesáti let. Proměna lesů v obrovské holiny zle dopadá na stav lesní půdy, vodní režim, přírodní rozmanitost i krásu krajiny. Cena dřeva klesla natolik, že vlastníkům vznikají obrovské ztráty.

Předloni se kalamita rozšířila ze severní Moravy na jih a loni decimovala nejvíc právě Vysočinu. Na mnoha místech se pestrá malebná krajina kopců, lesů, luk, polí a vod změnila k nepoznání – lesy z ní zmizely.

Největší lesní pohromu za 200 let způsobila jak ignorance přírodních zákonitostí – průmyslové lesnictví, masová výsadba smrků na nevhodných místech a změna klimatu, tak ignorance politiků, kteří po desítky let nedbali varování odborníků. Od počátku lesní kalamity před třemi lety neudělala Babišova vláda pro její zmírnění a hlavně pro proměnu lesnické politiky směrem ke zdravým lesům kromě silných slov prakticky nic (4).

V Jihlavě se bude mluvit např. o těchto tématech: Co způsobilo smrkovou kalamitu a jak jí čelit? Proč se tak rozšířila právě na Vysočině? Co dělá stát pro řešení lesní katastrofy? Je kůrovec nepřítel? Má smysl kácet uschlé stromy? Co se děje s lesní půdou a vodou na holinách? Dají se smrkové lesy ještě zachránit? Co udělat pro zdravé lesy? Máme se chovat jinak k lesu hospodářskému a jinak k lesu zákonem chráněnému? Jaká škoda vzniká kůrovcovou kalamitou? Zaděláváme si výsadbami smrčků na další kalamity?

Jihlavská štafeta začne protestní akcí a lesním happeningem na náměstí Míru od 17 hodin. Už od 16.30 tu bude hrát Luboš Rafaj písně Karla Kryla, od jehož smrti uplyne právě 26 let. Dospělí i děti si tu budou moci namalovat svůj vysněný zdravý les. Na demonstraci vystoupí mluvčí Milionu chvilek Mikuláš Minář a Benjamin Roll či Dita Vohlídalová, jihlavská organizátorka akcí Milionu chvilek. Brtnický farář Petr Balát připomene morální rozměr protestů, účast StB a komunistů na současné vládě a morální rozměr protestů. O usychání lesů promluví Matěj Šašek z respektované farmářské rodiny. Někdejší disidentka Věra Roubalová porovná obtížnost sociální práce za socialismu a dnes. Divadlo Voko se představí s písněmi. Program bude moderovat Petr Palovčík.

Na veřejné debatě v DKO od 18 hodin vystoupí mluvčí Milionu chvilek Mikuláš Minář, lesnický odborník mezinárodního formátu profesor Josef Fanta, krajský host - umělecký kovář, herec a zpěvák Petr Píša a vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Jihlavě Katarína Ruschková. Matěj Šašek vylíčí příběh rodiny z Rantířova, která přišla o lesy a naléhavě řeší situaci.

Závěrem debaty dojde k předání štafety třetímu městu v pořadí štafety – Pardubicím. Jsou jí Tři špejle, dřevěná trojnožka ve státních barvách, která symbolizuje zásadní hodnoty pro demokracii: lásku, odvahu a kritické myšlení. Tři špejle pocházejí z Plzně, vytvořila je tamější občanská síť pro)(hnutí.

Štafeta odstartovala v Plzni 25. února s krajským tématem Opomíjené regiony a její příští zastávkou budou 10. března Pardubice s tématem Doprava a dopravní obslužnost.

Cílem Štafety pro demokracii je dostat na světlo reálné, závažné problémy naší země, často spojené s vládou Andreje Babiše, informovat o nich veřejnost a nastínit možná řešení. Chceme dát lidem naději a motivovat je ještě víc k vlastní aktivní práci na obranu demokracie – k chvilkám pro demokracii (www.milionchvilek.cz). Ukážeme lidem, co mohou dělat, jak se zapojit, s kým spolupracovat a jak mohou šířit informace. Štafeta také vytáhne na světlo neřešené problémy regionů před podzimními krajskými volbami a dá politikům šanci se jich chopit. V neposlední řadě přispěje i k posílení Milionové sítě – celostátní sítě stovek obcí a měst, které se aktivně účastní akcí Milionu chvilek na obranu demokracie.

Na Štafetě pro demokracii spolupracuje pražský tým Milionu chvilek s krajskými organizátory Milionové sítě – aktivních dobrovolných podporovatelů Milionu chvilek.ze stovek míst naší země.

Mikuláš Minář, předseda a mluvčí Milionu chvilek pro demokracii, řekl: „Minulá zastávka štafety pro demokracii v Plzni předčila naše očekávání. Ukázalo se, že debaty otevírající palčivá témata, mají velký smysl. Přestože v naší zemi stále pokračuje zneužívání moci, máme naději. Naději, že občanská aktivita může pomalu ale jistě proměňovat společnost. Současná situace je především výzva. Nejprve je třeba věci jasně pojmenovat, poté je třeba za ně převzít odpovědnost. Pasivita, rezignace či lhostejnost nic neřeší. Každý z nás má ve svých rukou velkou moc. Každý z nás se může stát součástí úsilí o pozitivní změnu. Každá chvilka pro demokracii se počítá. Máme radost, že lidí, kteří jsou aktivní, je stále víc, a těšíme se na osobní setkání s nimi v Jihlavě.“

Profesor Josef Fanta, mezinárodně uznávaný odborník na lesy, řekl: „Vývoj situace v českých lesích ukazuje zřetelně, kam vede přehnaný ekonomismus a zanedbávání ohledu na přírodní podmínky při pěstování lesa. Les je ekosystém, který poskytuje člověku všestranné ekosystémové služby. Nesmí se proto využívat výhradně jako fabrika na dřevo. Řada upozornění lesnických odborníků a vědců na rizika takového jednostranného přístupu je doslova nekonečná. Dosavadní česká lesnická politika jim ale nevěnovala pozornost. Zanedbala se i včasná opatření v rámci adaptace lesa na změnu klimatu. Proto dnes máme nejhorší situaci v lesích v celé Evropě. Kalamita se u nás zcela vymkla kontrole. Náprava tohoto stavu bude vyžadovat mimořádné úsilí a množství finančních prostředků. V minulých dnech publikovaný návrh nové koncepce českého lesnictví je po mnoha letech prvním krokem ke změně v nakládání s lesem v českých podmínkách.
Pokud se bude takto nezodpovědně postupovat i v zemědělství a v dalších oblastech využívání krajiny, má se česká krajina, a spolu s ní samozřejmě i česká společnost, v blízké budoucnosti na co těšit.“

Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Jihlavě, řekla: „Krajina Vysočiny byla ještě donedávna typická hustými převážně smrkovými lesy, spoustou studánek, pestrých remízků, křížků a Božích muk stojících pod letitými stromy. Teď se ale mění před očima. Stromy mizí, studánky vysychají... Kladu si otázku, zda tento stav tak trochu nesouvisí i s naším vztahem k lesům a krajině a zda tento vztah není odrazem našeho vztahu k sobě navzájem a k tomu, co se děje ve společnosti. Lhostejnost a tolerance špatného se stává společenskou normou. Snažím se z toho najít cestu ven a věřím, že právě veřejné diskuse jsou jednou z možností, jak o problémech mluvit a hledat řešení.“

Jiří Beneš, ekolog zabývající se lesní kalamitou, řekl: „Vysočina je “výkladní skříní” nesprávného lesnického hospodaření a ukázkou toho, že desítky let opakovaná varování vědců měla reálný základ. Už loni byla na Vysočině většina smrkových lesů kůrovcem napadena nebo kriticky ohrožena. Smrky zde byly v minulosti vysazovány na naprosto nevhodných lokalitách. Přitom už od devadesátých let vědci a ekologické organizace upozorňovali politiky, že je tento stav časovanou bombou a je třeba ho urychleně řešit postupnou proměnou smrkových monokultur na smíšený les. Nestalo se. Následky této ignorance jsou zřetelné nejen na Vysočině, ale po celé republice.“

Kontakty:
Mikuláš Minář, předseda a mluvčí spolku
Benjamin Roll, místopředseda a mluvčí spolku
Jan Piňos, kontakt pro média, [email protected]



----------------

(4) Hnutí Duha požadovalo po vládě v červnu 2018 v Lesním balíčku klíčová řešení pro ozdravění našich lesů.. Inventura návrhů ukazuje, že navrhovaná řešení byla v naprosté většině ignorována. Podle nové vyhlášky MZe se dál vysazují hlavně smrky, a to i na holinách po uschlých smrcích, a novela lesního zákona z pera MZe dál povoluje holiny, které ničí půdu a mikroklima, takže obnova lesa je daleko těžší. (*) Rezort ministra Tomana se dokonce chystá zničit opozičními stranami nedávno prosazenou změnu v zákoně o myslivosti, která řešila nejzávažnější problém našich lesů – fakt, že 2/3 mladých listnáčů a jedlí v lesích sežere přemnožená zvěř a působí tak miliardové škody.
Ačkoliv se lesníci i akademická obec shodují, že kůrovcová kalamita bude i letos trhat smutné rekordy, ministerstvo zemědělství i nadále dělá mrtvého brouka. Namísto prosazení potřebných legislativních změn nedávno pouze vydalo novou koncepci státní lesnické politiky, aniž by začalo plnit předcházející strategické dokumenty. Právě díky dlouhodobé ignoraci Národního lesnického programu z roku 2008, Zásad státní lesnické politiky z roku 2012 či Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu schválený v roce 2017 jsou lesy ve stavu, v jakém jsou.