Aktualita: Nejdražší zakázka v historii ČR - stavba nového jaderného reaktoru v Dukovanech

28.05.2020

Stavba nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech vyjde podle odhadů na 160 až 500 miliard korun. Stát chce společnosti ČEZ garantovat výkupní cenu elektřiny, což zaplatí kdo? Spotřebitelé. Vláda se rozhodla tuto gigantickou zakázku zničehonic tlačit dopředu. Na konci dubna tak ani pandemie, ani stav nouze a ani nastupující ekonomická krize neodradila vládu od přijetí návrhu smluv týkající se nových jaderných bloků. Klíčový bezemisní zákon chce ministr Havlíček protlačit legislativním procesem urychleně v prvním čtení bez možnosti demokratické diskuze. 
 
Takové chování vlády je nepřijatelné. V současné nejisté situaci požadujeme celospolečenskou diskuzi s odborníky, veřejností a opozicí o úskalích, které gigantická stavba nese.
 
Podezřele urychleně
 
Vláda pro postup potřebuje schválit zákon o nízkouhlíkové energetice. Ten je teď ve zkráceném připomínkovém řízení. Místo standardního procesu je možné vyjádřit připomínky jen během třinácti dní. Stejně tak dostaly možnost se k návrhu vyjádřit pouze čtyři ministerstva. Připomínkovat tak nemohly například kraje nebo podnikatelské svazy. 
 
Ministerstvo průmyslu a obchodu také žádá, aby sněmovna s návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení. Namísto řádného legislativního procesu, který obsahuje tři čtení a kde je dostatečný prostor pro diskuzi s opozicí. Vláda tak chce o důležitém zákonu rozhodnout urychleně bez relevantního důvodu! Urychlení legislativního procesu ostatně kritizuje i odbornice na jadernou energetiku Drábová. 
 
Za zavřenými dveřmi
 
Vláda nepostupuje transparentně. Opozice si stěžuje, že s nimi vláda nekomunikuje. Jde například o bezpečnostní garance, které mají ochránit bezpečností zájmy ČR vzhledem k vlivu Číny a Ruska. Mlha panuje též okolo ekonomických plánů nové stavby. Smlouvy mezi ČEZ a ČR nebyly dosud zveřejněny, ani je dosud neviděli členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. 
 
Stát má v plánu společnosti ČEZ garantovat výkup elektřiny za fixní cenu, která firmě zajistí zisk. A to i v případě kdyby v budoucnu šlo na trhu koupit elektřinu za méně jinde. Kdo v takovém případě doplatí rozdíl? Nikdo jiný než spotřebitelé. Jaderná elektřina přitom nemusí být na trhu vůbec konkurenceschopná, jak na základě zahraničních zkušeností upozorňuje například Respekt. Spotřebitele tak může smlouva mezi státem a společností ČEZ - plánovaná minimálně na třicet let - přijít pěkně draho. 
 
Požadujeme zveřejnění smluv, kterými nás chce vláda zavázat!
 
Chceme péči o krajinu, ne zhoršování sucha
 
Poslední zásadní otázkou je zdraví české krajiny a s ním související sucho. Stát by měl dlouhodobě pečovat o naší krajinu, ne ji zatěžovat. A samo sucho může být problematické, neboť jaderné elektrárny jsou velkým konzumentem vody při procesu chlazení. Stejně tak může dojít při následném vracení vody, která má vysokou teplotu, k ohrožení ekosystému řek. Dle odborníka ČVUT na jadernou energetiku Škody by nové bloky mohly dokonce řeku Jihlavu doslova vysušit. 


Zaplatíme to my, naše děti a vnoučata
 
V současné ekonomické krizi zapříčiněné pandemií nevíme ani to, co se stane za týden či měsíc. Stavba nových jaderných bloků je ale projekt, který potrvá nejméně šestnáct let. Chceme teď opravdu rozhodovat o závazcích trvajících do roku 2036? 
 
I výše popsaný průběh stavby je však až příliš optimistický. Vláda ve svých odhadech vychází z ideálního scénáře, kdy půjde vše hladce a stát, ČEZ i dodavatel budou maximálně efektivní. Vláda tak buď propadá klamu plánování, kdy podceňuje všechny komplikace, ke kterým při gigantické stavbě dojde, nebo chce veřejnost obalamutit. Pro druhou možnost mluví i fakt, že vláda nezpřístupňuje data a modely svých ekonomických analýz a znemožňuje tím jejich nezávislou kontrolu. 
 
Dle zkušeností ze zahraničí se ale stavby jaderných elektráren zpožďují. Ve Finsku mělo být dostavěno v roce 2009, na Slovensku v roce 2013 a ve Francii v roce 2012. V ani jednom ze zmíněných států zatím jaderné elektrárny nestojí.
 
Projekt by měl podle hrubých odhadů vlády stát 160 miliard. Opět je však tato gigantická částka zcela nerealistickým odhadem. Stejné zakázky v zahraničí se obvykle prodražují, a to dvakrát až třikrát. 

Na trhu by na takto rizikový projekt společnosti ČEZ žádná banka nepůjčila. Za zajištění peněz se tedy zaručuje stát. A z jakých zdrojů bude ČEZu půjčovat? Ze státního rozpočtu, z peněz, které budou v současné krizi chybět jinde. A uvidíme ještě někdy miliardy, které vláda s výhodnými úroky ČEZu poskytne? To nikdo neví. Ohledně stavby panuje mnoho neznámých. Může dojít i k situaci, kdy se stavba prodraží tak, že projekt zkrachuje a všechny náklady převezme přímo stát. “Půjčené” peníze bychom tak už nikdy neviděli. Stejně tak ČEZu stát garantuje vynaložené náklady a přiměřený zisk. A nakonce úokud by se stavba prodražila, zisk ČEZu pak opět doplatí obyčejní lidé, tentokrát jako spotřebitelé, již zmíněnou vyšší cenou elektřiny prostřednictvím síťových tarifů. 
 
Důrazně žádáme, aby vláda nepostupovala urychleně, byla transparentní a přizvala do diskuze veřejnost a odborníky!